20 let waldorfské pedagogiky v Semilech

Semily se po listopadu 1989 staly významným střediskem waldorfské pedagogiky. Ta chápe každé dítě jako neopakovatelnou duchovní individualitu a snaží se tomuto přesvědčení plně přizpůsobit ve své vzdělávací praxi. Mnohá desetiletí vlády materialistické komunistické ideologie  nemohla udusit hluboko zakořeněnou potřebu člověka hledat skrytou podstatu své bytosti i věcí kolem, nemohla ho zbavit touhy po svobodě v utváření svého života i s ohledem na výchovu a vzdělávání mladé generace. Právě těmito rysy se přeci vždy vyznačovali - a jak vidno - stále ještě vyznačují právě “podhorští blouznivci”, hledači drahokamů, lidé semilského Podkrkonoší. Tak se nám může zdát pochopitelnějším, že se zde již v druhé polovině osmdesátých let minulého století pravidelně i několikrát týdně setkávala skupina hledačů úplného, nezúženého, neznásilněného poznání, které věci nechápe jen vnějškově materialisticky, ale poukazuje i k jejich skrytějším duševně-duchovním vrstvám. Středem a ohniskem této skupiny byli manželé Alena a Josef Bartošovi. Zvláště Dr. Josef Bartoš dokázal díky své oslnivé inteligenci, širokému rozhledu, fenomenální paměti a strhujícímu řečnickému umění zažehnout v myslích posluchačů oheň nadšení nad otázkami lidských dějin, záhadami světa rostlin, astronomií, hádankami lidské duše, obrazy pohádek a mýtů atd. atd. Bartošův přístup byl důsledně duchovněvědecký, anthroposofický. Z něho ve svobodné části světa v průběhu 20. století vyrůstala řada plodných praktických aplikací: biodynamické zemědělství, anthroposofická medicína a farmacie a v neposlední řadě i waldorfská pedagogika. Většinu posluchačů Bartošových ilegálních bytových přednášek tvořili pedagogové, a tak se stalo, že když se po revoluci 89 přenesly jeho přednášky na veřejnost, se stále častěji ozývaly hlasy, volající po vzniku waldorfské mateřské a základní školy v Semilech.

Tak došlo již v roce 1990 k rozhovorům s představiteli Ministerstva školství a  Parlamentu o tom, jak umožnit waldorfskou pedagogiku v českém školském systému, a také se zástupci Městského i školského úřadu, jak konkrétně realizovat v Semilech školu tohoto druhu. V první řadě bylo zapotřebí důkladně připravit na výrazně odlišnou pedagogickou praxi budoucí waldorfské učitele. Tohoto úkolu se ujal Dr. Bartoš, který pozval do Semil řadu zkušených waldorfských učitelů ze zahraničí, zajistil ve spolupráci se Svobodnou vysokou školou – Seminářem pro waldorfskou pedagogiku ve Stuttgartu regulérní tříletý vzdělávací běh pro waldorfské učitele a pod záštitou Mezinárodního sdružení waldorfských mateřských škol tříletý seminář pro vzdělávání učitelek mateřských škol. Tak proběhlo několik seznamujících kurzů v letech 1990 a 1991 a roku 1992 byly zahájeny zmíněné postgraduální vzdělávací semináře, které získaly akreditaci Ministerstva školství.

Tehdejší starostka Semil, Dr. Jana Roušarová, spolu se zástupci odboru školství Městského úřadu byli myšlence vzniku waldorfské školy v Semilech příznivě nakloněni, podporu získala i u Mgr.Karla Bárty ze Školského úřadu, a tak nic nebránilo tomu, aby byla v září 1991 otevřena v malé budově areálu podmoklické školy jednotřídní mateřská škola, ve které se paní učitelky Helena Jiroutová a Zdena Mučicová snažily důsledně pracovat v duchu waldorfské pedagogiky. O rok později, pod záštitou starostky Ing.Kodejšové a za pomoci pracovníků odboru školství paní Šírové a pana Kubíka už začala v Tyršově ulici vyrůstat i waldorfská základní škola. Stalo se tak zásluhou učitelek Aleny Zdražilové, Miroslavy Kůželové a Libuše Lhotové a vychovatelek Ivety Sadecké a Hany Lamačové. Tyto odvážné a tvořivé ženy se obětavě ujaly obtížného úkolu budování nové základní školy, seznamování se s waldorfskou pedagogikou v zahraničí, prověřování nových pedagogických postupů v českém prostředí, tvorby nových učebních dokumentů, zařizování a vybavování vyučovacích prostor, vytypování nových schopných kolegů-pedagogů, odbourávání zažitých předsudků vůči novotám v řadách veřejnosti a mnohých dalších. V září 1992 byla sice otevřena pouze jedna třída s waldorfským vyučováním pod vedením paní učitelky Zdražilové, ale každý další školní rok přibývala další první třída. Tato škola se rokem 2000 stala úplnou devítiletou základní školu s více než dvěma sty žáky a přibližně patnácti třídními i odbornými učiteli.

Mezitím došlo k výraznému posílení vedení školy v osobě ředitele Karla Škopka (od roku 1995), který si zřetelně uvědomoval nutnost upevnění postavení mladičké, ale jedinečné školy v regionu. Stal se jedním z aktivních spolupracovníků Českého sdružení pro waldorfskou pedagogiku a soustředil se spolu s další posilou kolegia školy, paní Ludmilou Skalickou, hospodářkou školy, na pořádání systematického dalšího vzdělávání waldorfských učitelů přímo v semilské škole. Od prvního roku existence školy dojížděl dvakrát až třikrát ročně na několikatýdenní pobyt do školy zkušený a nadaný waldorfský učitel z německého Freiburku i. B., pan Georg Geier. Stal se odborným mentorem vznikající školy a významně přispíval k dalšímu vzdělání učitelů a k zkvalitňování jejich výuky. Díky podpoře města Semily se podařilo zrekonstruovat další prostory pro potřebu školy ve Špidlenově ulici.

Mezitím ale od roku 2001 již opouštěli školu její první absolventi. S nemalým ulehčením a jistým pocitem zadostiučinění byla ve škole přijata zpráva o výrazných úspěších těchto žáků v přijímacích zkouškách na střední školy. Přesto se mezi rodiči a dále i mezi mladšími pedagogy množily úvahy o rozšíření pedagogické nabídky až k maturitě a zřízení waldorfské střední školy. Byl vypracován vzdělávací program “Waldorfské lyceum”, díky spolupráci s Mezinárodním sdružením pro waldorfskou pedagogiku ve střední a východní Evropě (IAO) byl zahájen první orientační vzdělávací kurz pro učitele středních škol. Po nesčetných jednání s představiteli obce, kraje, ministerstva, parlamentu, různých nadací, vysokých škol a dalších došlo v září 2006 ke zprovoznění zrekonstruovaného prvního patra budovy v ulici Jana Žižky v Podmoklicích a k slavnostnímu otevření první třídy Střední školy waldorfské v Semilech. Město Semily se ujalo zřizovatelství nové školy, která tvoří se základní jeden právní subjekt a německá nadace “Software AG Stiftung” z Darmstadtu přispěla částkou 3,75 miliónů Kč na rekonstrukci vyučovacích prostor. Devatenáct prváků a čtrnáct vyučujících se tak s vervou pustilo do budování semilského waldorfského lycea.
K této průkopnické a dobrodružné práci se od září 2007 připojuje každý další rok nová třída studentů, kteří jsou na základě přijímacích zkoušek na lyceum přijímáni. V letošním školním roce ukončí střední školu v pořadí již čtvrtí maturanti.
V roce 2009 byla otevřena další část budovy, opět s finanční podporou zmíněné nadace a města. V souladu s dlouhodobým záměrem školy probíhají v současnosti práce spojené se zadáním studie na přestavbu areálu v Podmoklicích na komplex waldorfské mateřské, základní a střední školy.

Za dvacetiletou opodstatněnou existenci zdejší waldorfské školy patří poděkování nejen všem nadšeným pedagogům a dětem, ale především obětavým rodičům, mnohým příznivcům a vstřícným zástupcům města Semily.

kolektiv učitelů WŠ